pondělí 20. ledna 2025

Spomocníkův zpravodaj 250120

Vážení přátelé!

Tak jsme se dočkali. Pan ministr 30.12. schválil a 14.1. byla zveřejněna Revize RVP ZV. Zpočátku jsem se snažil z pozice člena pracovní skupiny průřezových témat (technologie vnímám průřezově) výsledek ovlivnit. Když jsem se přes rok marně snažil vysvětlil, že v obecné části nemůže zůstat nevhodný překlad ze Sustainable Development Goals UNESCO, který vyvolával dojem, že mají existovat jen udržitelné technologie, vzdal jsem to. Sepsal jsem za sebe náměty, kam by se vývoj vzdělávacích programů měl ubírat - Pedagogika nejistoty v éře AI. Jen teď trpím pochybnostmi, zda to stačí, když celou dobu vím, že mi nikdo věnovat pozornost nebude.
Nicméně tedy alespoň pro vás konstatuji, že Revizi 2024 nelze hodnotit jako inovaci kurikula v duchu Strategie 2030, tedy jako krok naplňující potřebné kompetence našich žáků pro budoucnost. Udělal jsem si malé cvičení na vyhledávání klíčových slov na https://prohlednout.rvp.cz/. Zde je výsledek:

  • transaktivní - nebyl nalezen žádný záznam
  • laterální - nebyl nalezen žádný záznam
  • hybridní - nebyl nalezen žádný záznam
  • převrácená - nebyl nalezen žádný záznam
  • prompt - nebyl nalezen žádný záznam
  • chatbot - nebyl nalezen žádný záznam
  • multimodální - nebyl nalezen žádný záznam
  • agent - 1x ve významu agent FBI (Základní vzdělávání / Vzdělávací oblasti / Jazyk a jazyková komunikace / Anglický jazyk / Recepce / ZV9 / Rozumí jednodušším audiovizuálně zpracovaným příběhům)
  • umělá - 1x (Základní vzdělávání / Vzdělávací oblasti / Informatika / Informatika / Digitální technologie / ZV9 / Diskutuje o fungování digitálních technologií určujících trendy ve světě)
  • generativní - 1x (Základní vzdělávání / Vzdělávací oblasti / Informatika / Informatika / Algoritmizace a programování / ZV9 / Rozdělí problém na jednotlivě řešitelné části a navrhne postupy a algoritmy pro jeho řešení)
  • ekosystém - 6x (pouze přírodověda)
  • virtuální - 14x (V různých významech. Potíž je v tom, že např. virtuální portfolio dnes již není nereálnou alternativou, jak to asi má být chápáno. Jiné, než digitální, už nebude existovat.)
Aby nedošlo k mýlce. Chápu, že nic pokrokovějšího v našich podmínkách asi vzniknout nemohlo. Ve finální verzi jsou místo "udržitelných technologií" nakonec "technologie pomáhající", mezi sedmi obecnými cíli vzdělávání se objevilo toto: "bezpečně, sebejistě, kriticky a tvořivě využívat digitální technologie při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života, aktivně se podílet na utváření digitálního světa a nacházet rovnováhu mezi světem digitálním a fyzickým". Zní to velmi správně. Hlavní problém, který odhalila již malá revize 2021, navzdory nemalé snaze NPI (NPO 3.1. DIGINPO 3.1 – AIDIG), přetrvává. Stále se nedaří výše citovaný cíl ani na kurikulární úrovni naplňovat, tj. integrovat technologie do celé výuky i mimo informatiku.
Musím se v duchu mírně pousmát, když z úst našich čelných představitelů slyším, že Revize je tím správným krokem pro budoucnost. K tomu máme dost daleko. Diskutujeme o povinném druhém cizím jazyku a o prohloubení výuky matematiky, to vše navzdory primárnímu požadavku na rozvolnění. Jestlipak si ještě vzpomenete na na Sáblíkových 50%?
Pro případ, že je nečtete, přidám ještě pár odkazů na mé poslední články:

Za pozornost jistě stojí hned ten první, v němž je popisována teorie profesora Drona, podle níž je technologií vlastně i celá pedagogika. A pak ten poslední, který možná vyvolá diskuzi nad použitým překladem "arrival technology" jako "zjevné technologie". Mou snahou bylo použít slovo, které naznačuje, že to zjevování nemáme pod kontrolou, tedy že tak trochu připomíná zázrak.
Z Ráje vás zdraví

Bořivoj Brdička

pondělí 11. listopadu 2024

Spomocníkův zpravodaj 241111

 

Vážení přátelé!

Mívám občas pocit, že to se zájmem o AI už přeháníme. Jenže zas a znovu se nám již 2 roky vrací a nevypadá to, že to v brzké budoucnosti skončí. Snažím se to hype šílenství nezvyšovat, ale jde mi to těžko. Posuďte sami na výběru mých posledních článků:

A pak se stane něco, co mě úplně dostane. Samozřejmě tušíme, co GAI umí. Když komunikujeme s chatbotem na nějaké téma, vnímáme jeho úžasné schopnosti postavené na téměř veškerém lidském poznání a jsme si vědomi jeho potenciální možnosti dělat chyby. Úplně novou zkušeností pro mě ale byl pokus, který jsem udělal s Google Notebookem LM. Nahrál jsem do něj svou v NPI nedávno vydanou publikaci Pedagogika nejistoty v éře AI a nestačil jsem zírat. Na vlastním textu jsem schopen mnohem lépe rozeznat, jak kvalitní jsou výstupy. Měl jsem místy pocit, že AI je již schopna souvislosti vyjádřit dokonce lépe, než jsem to udělal já. Kdybych chtěl, aby to na podobné úrovni pochopil student pedagogické fakulty, asi by mi 5 let nestačilo.
Nic vám nebrání si to zkusit. Můžete mu klást dotazy, ty často kladené včetně poznámek vytvoří automaticky. Pro případné studium je k nezaplacení možnost vygenerovat dialog, v němž dvě virtuální osoby o obsahu diskutují. To zatím Notebook LM umí jen anglicky. Že je zdroj česky, mu zjevně nevadí. Zde je odkaz.
Vypadá to, že už dnes je AI schopná mě úplně nahradit. Že se už beze mě snadno obejdete.
Z Ráje vás zdraví

Bořivoj Brdička

pondělí 16. září 2024

Spomocníkův zpravodaj 240916

 

Vážení přátelé!

Tentokrát vás chci jen upozornit na to, že mou reakci na průběh realizace velké revize RVP vydává NPI ve formě volně dostupné publikace nazvané Pedagogika nejistoty v éře AI.
Snad má snaha nebude zbytečná. Děkuji vám za váš dlouhodobý zájem!
Z Ráje vás zdraví

pondělí 8. dubna 2024

Spomocníkův zpravodaj 240408

 

Vážení přátelé!

Cítím potřebu se vyjádřit k vývoji Revize RVP ZV, která vstoupila do fáze veřejné konzultace, jež se má nést ve znamení střetu názorů a zájmů různých skupin prosazujících svůj postoj ke vzdělávání. Situace silně připomíná stav celého světa, v němž převládá rozpolcenost, a když dojde na lámání chleba, je přibližně polovina pro pokrok a polovina chce zachovat status quo.
Když zapomenu na předchozí neúspěšné pokusy o velkou revizi, dá se říci, že na té stávající jsme pracovali 2 roky. NPI vybral stovky odborníků a zapojil je do pracovních skupin - primárně oborově orientovaných. Aby nevznikl stejný problém, jako v minulé revizi, kdy se ukázalo, že výukový obsah výrazně (spolu s množstvím existujích poznatků) narůstá, tentokrát bylo součástí zadání ho redukovat. Do jaké míry se to povedlo, posuďte sami. Já se chci věnovat obecné strategii celé revize.
Vychází ze státní Strategie 2030+, která má 2 pilíře - snižování rozdílů a kompetenčně orientované vzdělávání. Snižování rozdílů ve výsledcích učení je priorita vyvolaná hlavně právě již zmíněnou rozpolceností, která zvyšuje rizika pro existenci demokracie. Vyšší potřebu kompetencí vyvolává též již zmíněný exponenciální nárůst množství informací, a hlavně jejich snadná dostupnost. Teoreticky není problém dovodit, že učit se věci nazpaměť nemá zdaleka takový smysl jako rozumět informacím a umět s nimi pracovat. Tolik opakování běžně omílaných frází.
Revize probíhala velmi nešťastně. Byla sice zřízena pracovní skupina pro kompetence, ale její výstupy měly několikaměsíční zpoždění. Obávám se, že doteď není úplně jasné, jak se má kompetenční pojetí ve výuce postavené na novém RVP projevit. Během revize jsme slýchali takové zprávy, jako "nebojte se, velké změny nebudou" nebo "žádné učení se neobejde bez obsahu". Tím hlavním, co tvůrce svazuje, je nutnost dospět ke konsenzu většiny učitelů, protože jinak žádné změny do praxe zavedeny být nemohou.
Právě zveřejněný návrh revize nese známky všech zmíněných problémů. Sám za sebe se musím ptát, zda vůbec naplňuje naše strategické cíle. Má odpověď je, že zcela nedostatečně.
Na problematiku se dívám pohledem kurátora vzdělávacích technologií. Technologie jsou Revizí vnímány jako poslední z 8 klíčových kompetencí. To, že je "poslední" myslím v širším významu toho slova. Mezi klíčovky se u nás dostala teprve s Malou revizí v roce 2022, a tak je velmi často přehlížena a některé obory si s ní ještě  nevědí rady.
Potíž je v tom, že technologie jsou bohužel hlavním podněcovatelem současných změn, které se na Zemi odehrávají. Ovlivňují potřebnou kvalifikaci lidí, jejich sociální chování, volby, války aj. Mají vliv na psychiku (wellbeing) a jsou též příčinou negativních vlivů na životní prostředí, které, jak se zdá, měly na Velkou revizi zásadní vliv. Revize v obecných částech vychází ze dvou mezinárodních strategických materiálů - UNESCO: Vzdělávání pro cíle udržitelného rozvojeOECD: Vzdělávání a dovednosti pro budoucnost 2030 – Kompas učení 2030. Udržitelnost se stala tak významným cílem, že ji tvůrci vnutili všude, kde se dalo, a předřadili před cíle jiné. Máme tedy "připravovat mladou generaci zejména na environmentální, technologické a sociální změny" a základní postoje a hodnoty s odvoláním na tyto dokumenty jsou formulovány jako sdílené poznánírespektování potřeb planetypodpora udržitelných technologií a inovací a důstojný život pro všechny.
Povšimněte si, prosím, toho, jak se udržitelnost vloudila i k technologiím, a skoro to vypadá, že nic jiného ani nemá být cílem našeho zájmu. Nic proti ní nemám, ale dokonce ani environmentálně orientovaný materiál Unesco o "udržitelných technologiích" nemluví. Mluví o tom, že je třeba "držet krok s technologickým pokrokem a globalizací" a považuje rozvoj technologií za nutnou součást udržitelného rozvoje. Máme-li vnímat "udržitelné technologie" jako všeobjímající pojem zastřešující cíle našeho vzdělávání, pak se musím ptát, co přesně si autoři Revize pod ním představují?
Potíž je v tom, že techno-pesimistický pohled je v našem školním prostředí stále příliš zažitý. Zbavit se ho, nebude snadné. Vývoj však je takový, že technologie stále více výuku ovlivňují. Nechci tady rozebírat teď tak diskutovaný vliv AI, ale musím připomenout, že již několik let je zřejmé, že se učení bez využití technologií neobejde. Skoro všechny výukové činnosti dnes vyžadují podporu digitálního online prostředí. Ti, kdo jeho výhod nebudou využívat, zůstanou pozadu a přispějí k dalšímu zvýšení nerovností. Digitální kompetence je nutnou podmínkou nejen pro studium, ale i pro práci učitelů, kteří by měli ovládat prvky "digitální pedagogiky".
Proto trvám na tom, že celý text Velké revize RVP ZV je třeba revidovat z pohledu vzdělávacích technologií, jejich význam přehodnotit, zavést jejich využití do procesu učení a předřadit je problematice environmentální. Udržitelnost posunout tam, kam patří, a sice do příslušné složky výukových cílů zabývajících se budoucností naší planety, kde samozřejmě lze mluvit o "udržitelných technologiích", jen ne ve smyslu všeobjímajícím.
Pokud se tak stane, jistě se ve stávajícím návrhu najde ještě mnoho míst, kde bude třeba tento přístup zohlednit. Jsem si samozřejmě vědom toho, že můj hlas je velmi slabý, aby něco změnit. Musel jsem se ale ozvat.
Vypadá to, že zavádění technologií do výuky se teď alespoň v režii Malé revize, která se digitální kompetence dotkla jen okrajově, s přispěním projektu "Podpora škol v kontextu digitalizace NPO 3.1 DIGI" docela daří. Možná tedy bude nejlepší si přát, aby nově vznikající kurikulární dokumenty našim učitelům alespoň nebránili svou práci inovovat a držet se vývoje, který je v oblasti digitálních technologií nezadržitelný.

Výběr zajímavých nedávných příspěvků Spomocníka:
Myšlenky o AI nejen ve vzdělávání
Máme AI slona ve třídě?
Strukturované prompty pro učitele
PISA 2022 a technologie
Několik překvapivých zjištění o kreativitě podle Spencera
Konec online anonymity v Číně
Budoucnost vzdělávání podle profesora Sharplese
7 kroků, jak zvládnout posun vztahu učitele a žáka v éře AI

Z Ráje vás zdraví

Bořivoj Brdička

pondělí 18. prosince 2023

Spomocníkův zpravodaj 231218

 

Vážení přátelé!

Už dlouho jsem se neozval, ale to neznamená, že se nic neděje. Umělá inteligence se rychle dostává do fáze označované jako AGI (Obecná umělá inteligence) a vypadá to, že brzy ovládne náš známý svět. O to víc platí heslo "Ovládej, abys nebyl ovládán". Zrovna učitelé se dostávají do ještě složitější situace, než v jaké byli dosud. Na první pohled by se mohlo zdát, že je snadné začít teď tak rozšířenou generativní AI ovládat, ale pravda je trochu odlišná. Digitální kompetence se před našima očima posouvá na novou úroveň, na níž by měl každý umět s AI strukturovaně komunikovat, což není věc úplně triviální. Je dost vzdálená stávající představě o googlování informací pomocí klíčových slov. Netušíte-li, o čem mluvím, podívejte se na to, co se svými čtvrťáky dělá Tomáš Kováč ze ZŠ Klas (záznam z nedávného 18. DigiDay GUG).
Přitom mě ovšem celkem logicky hned napadne, jak se k této kompetenci učitelé dostanou, zda se objevuje v novém Kompetenčním rámci absolventů učitelství? Odpověď zní NE! Vzápětí se pochopitelně v této souvislosti musím ptát, zda se tato kompetence nějak promítne do připravované revize RVP? A musím opět (v roli člena pracovní skupiny PT s přístupem do IS Revize) konstatovat, že NE, i když často z různých stran slýchám, že ano!
Důležité kurikulární dokumenty u nás vznikají spojeným úsilím specialistů různých oborů. Výsledek pak vypadá podobně, jako když "pejsek s kočičkou dělali dort". Většinou v nich sice někde najdeme zmínku skoro o všem, tedy i o všeobecně přijímaném evropském standardu digitálních kompetencí DigComp, ale schopnost využívat umělou inteligenci bude zasunuta pod milionem jiných kompetencí. Přitom její spoluúčast na tvorbě vlastních artefaktů se stává nedílnou součástí veškerého studia. Snad je ještě čas na nápravu.
Těžkosti, které máme s prosazením většího důrazu na rozvoj digitálních kompetencí ve školství, lze dokumentovat prostřednictvím aktuální studie, kterou vydalo UNESCO. Věnuje se jí můj dnešní příspěvek na Spomocníkovi - Tragédie vzdělávacích technologií podle UNESCO. Týká se sice jen využití technologií během pandemie, ale každý, kdo si těch 500 stran přečte, nutně nabyde dojmu, že bude lepší se technologiím ve škole vyhnout. S podobnými názory se můžete setkat všude. Už zase se mluví třeba o plošném zákazu mobilů. To jsme ale řešili již mnohokrát (Role osobních mobilních zařízení ve výuce).
Vlastní postoj musíme formovat na základě toho, co chceme aby bylo cílem výuky. Riziko, že nás bude technologie vybavená umělou inteligencí ovládat je značné. Vyhnout se tomu bude těžké a neobejde se to bez zásadního umocnění schopnosti celé populace informaticky myslet.
Jak na to, názorně ukazuje Tomáš Kováč. Naše budoucnost však závisí na tom, kolik takových Tomášů budeme mít.

Výběr zajímavých nedávných příspěvků Spomocníka:
Čína posiluje regulaci internetu u mládeže
Americká ministerská podpora AI
Omezuje svoboda kreativitu?
Nová monitorovací zpráva UNESCO o technologiích
Principy SIIA pro vývoj vzdělávacích technologií s AI

Přeji vám krásné Vánoce a vše nejlepší v novém roce!

Bořivoj Brdička

pondělí 4. září 2023

Spomocníkův zpravodaj 230904

Vážení přátelé!

Dnes bych se rád zmínil o Spomocníkových vedlejších aktivitách. Už ten výraz "vedlejší" naznačuje, že se jim věnujeme jaksi méně systematicky než primárním blogovým příspěvkům. Patří mezi ně samozřejmě i tento Zpravodaj. Další je podcast Na Spomocníkovi, který teď nějaký čas stagnuje, řekl bych že díky tomu, že Jarda věnuje velký prostor svému Digipořadu. Ale určitě se k němu vrátíme. Ostatní jsou nějak spojeny se sociálními sítěmi. Máme účty na všech důležitých platformách (FacebookInstagramPadlet). Twitter, nyní X, se aktuálně stal důvodem, proč jsme přistoupili ke změnám, které vám chci představit.
Účet Spomocnik jsme na Twitteru zřídili v roce 2011. V té době došlo k přesunu našich aktivit ze serveru it.pedf.cuni.cz na rvp.cz. Staly se tedy součástí metodického portálu NPI (tehdy VUP) sloužícího k podpoře rámcových vzdělávacích programů - viz Učitelský spomocník se stěhuje a bilancuje. Při té příležitosti se poněkud proměnil i obsah. Hlavní náplní bylo samozřejmě i nadále informování o aktuálním vývoji v oblasti vzdělávacích technologií. Dospěli jsme ale k názoru, že celková proměna internetu vede ke snižování potřeby existence přehledné databáze odkazů na konkrétní weby, služby či materiály, jejíž aktuálnost navíc není v našich silách udržet. Proto jsme zrušili Odkazník a nahradili ho tweety na tyto zdroje aktuálně upozorňujícími, které mohli zájemci snadno sledovat a navíc se prostřednictvím pluginu objevovaly na hlavní stránce Spomocníka.
Jak asi víte Twitter doznává od té doby (2022), kdy ho koupil Elon Musk, značné změny. Nebudu komentovat politické souvislosti, nicméně musím konstatovat, že od okamžiku, kdy se přejmenoval na X, plugin zobrazující naše tweety na hlavní stránce nefunguje. Po měsíci zkoumání problému jsme se rozhodli, že na opravu čekat nebudeme.
Proto jsme místo Twitteru do příslušného okna na hlavní stránce prozatím vložili plugin Padletu, na němž jsme zřídili samostatnou stránku pro Odkazník. Zde se teď budou naše odkazy objevovat. Platformu X budeme nadále používat k propagaci Spomocníka stejně, jako ostatní sociální sítě. Pokud dojde k opravě funkce pluginu X, vrátíme se k původnímu stavu.
Všem vám přeji mnoho úspěchů v novém školním roce!

Přehled mých nedávných příspěvků ze Spomocníka:
Díky technologiím musíme být bigramotní
Jak aktivizovat odpojené členy třídního kolektivu
Jak by mohla vypadat regulace AI
Jak vnímá AI generace Z

Bořivoj Brdička

 

pondělí 19. června 2023

Spomocníkův zpravodaj 230619

 

Vážení přátelé!

Opravdu jsem se už nechtěl zabývat AI, ale nejde to. Je to téma snad až příliš populární a je momentálně na vrcholu hype křivky (Amarův zákon a Hype cyklus). Sám jsem svým oblíbeným lehce upraveným bonmotem k šíření katastrofických vizí na soc. sítích přispěl: "Ten učitel, který nedokáže naučit víc než umělá inteligence, má být nahrazen a nahrazen bude."
Naší povinností však je vysvětlovat, co to znamená ve skutečnosti. Co je to "víc", které dokáže dětem dát jen schopný pedagog z masa a kostí. Přestože schopnosti AI nepochybně prudce rostou, rozhodně nechci mezi učiteli šířit strach. Potřebujeme především to, aby pochopili, co mohou od AI čekat a v čem je nemůže nahradit. Asi se velmi brzy dočkáme aplikací, které budou učit kde co se znalostí toho, co uživatel už umí. Budou schopné dokonce i vysvělit postup, který má být pro řešení konkrétního úkolu zvolen (Khanmigo – AI vzdělávací asistent od Khan Academy). To však pořád není skutečné vcítění. Podobné technologie musí spoléhat na to, že se žák něco naučit chce. Jenže, co když nechce? V povinné školní docházce je podobných jedinců víc než dost.
Z pohledu pedagogiky je důležité rozumět tomu, co taková digitální individualizace výuky ve formě 1:1 dokáže. Dosavadní pokusy s člověkem naprogramovanou výukou moc valné výsledky nepřinesly. Chce-li někdo toto tvrzení vědecky odůvodnit, nejčastěji se odvolává na profesora Hattieho (Zjevné učení podle profesora Hattieho). I ten však již v poslední době dospěl ke zjištění, že technologie vlastně proměňují svět natolik, že bude třeba změnit vzdělávací cíle i způsob ověřování výsledků. Pak ovšem nebude mít smysl porovnávat výsledky starých studí s novými (Hattie vzal technologie na milost).
Řízení vzdělávacího procesu se ale bez zjišťování výsledků neobejde. Se zajímavým tvrzením přišel již před 40 lety nám dobře známý Benjamin Bloom. Vědecky pomocí experimentu zjistil, že výuka 1:1 má nesrovnatelně lepší výsledky než běžně existující 1:30 (Bloomův 2 sigma problém v éře AI).
Jde tedy dnes o to, zjistit, jak moc současní umělou inteligencí vybavení digitální tutoři budou schopni se vyrovnat těm živým, které před lety angažoval Bloom. Existují indicie, že podobného efektu (2σ) je i s živými tutory velice nesnadné dosáhnout. Ti umělí na tom samozřejmě budou mnohem hůř.
AI bude schopna velmi dobře učit fakta, ale nedokáže umocňovat měkké kompetence. A tak snad již začíná být každému pedagogovi jasné, na co se bute muset v budoucnosti mnohem více orientovat (AI posouvá pedagogiku od epistemologie k ontologii).
Překotný rozvoj AI naznačuje, že možná dojde k tak velkým změnám ve vývoji lidské civilizace, že můžeme dokonce i ztratit dominantní postavení na Zemi (Rizika vývoje AI podle Geoffreyho Hintona). Vynořuje se otázka, zda Regulovat, či neregulovat rozvoj AI? V každém případě se musíme snažit mít maximální možné digitální kompetence, abychom dokázali s vývojem držet krok.
 
Jako obvykle na závěr vyberu pár svých dalších nedávných příspěvků ze Spomocníka:
Jak aplikovat AI při hodnocení výuky 
Quinnův opravník omylů
Vývoj kompetenčního modelu učitelů od PCK k TPECK
Taxonomie vzdělávání 4.0 podle WEF

Přeji krásné léto a zdravím z Ráje!

Bořivoj Brdička